• Výkřiky do tmy

    Lidi jsou takoví zmrdi!

    Markét? Jsi v pohodě? Začínám mít o tebe strach… Znám Tě.” ,,Neozýváš se, je vše OK?” Úvodem chci říct, že si všímavosti nejbližších moc vážím. Není to samozřejmé. Ba naopak, jedná se o velmi vzácné gesto. Ale… Ne nejsem v pohodě. Vůbec nejsem v pohodě. Buď brečím nebo spím.  V noci rovnou nespím, budí mne velmi živé sny, úzkosti. Děje se toho mnohem víc, ale o tom jindy. Z posledních sil jsem si v týdnu zavolala tágo. S vyplým tacháčem, přesto jsem jízdu samozřejmě zaplatila. Večer jsme objížděli PPL, abych zboží vrátila včas. Dost nerada, protože mám jediný zimní boty od Mustangu, který mi sedí, jedny podzimní boty, koupený když se ještě smělo do obchodů a jetý…

  • Výkřiky do tmy

    Život bez života

    Víte, co je v digitálním světě zvláštní? Že můžete napsat klidně dvacet článků, naplánovat deset příspěvků na sociální sítě, nastavit čas jejich zveřejnění, ale fyzicky už tady dávno nemusíte být. Respektive. Bejt tady. Mrtví. Čehož se dá nádherně využít. A bravurně tak jednoduchou cestou mást okolí. Prej i SMS jdou plánovat dopředu. Odešlou se tehdy, kdy tušíte, že byste mohli být podezřelí. To musím někdy vyzkoušet! Funguje to na iOS? Stačí psát (vytvářet iluzi živého), v momentě, když vám to duše ještě dovoluje a jste schopní ťukat do iPadu, klávesnice. Využít tento čas produktivně.  Já jsem člověk, který nevěří na “zítra”. A je to o mne všeobecně známo. Sejdeme se zítra,…

  • Výkřiky do tmy

    A to je nejvíc!

    Kamarádka měla dnes narozeniny. Poprvé jsme je mohly slavit spolu. V Praze! Ve 4:44 jsem poslala narozeninové přání. Ten čas jsem nechtěla promeškat ani o minutu. Má totiž svůj význam a já si tyhle maličkosti pamatuji. SMS jsem odeslala přesně tak jak jsem potřebovala. Měla jsem z toho radost. A troufám si říct, že kamarádka též. Nelžeme si, takže jí to budu věřit.Domluvily jsme se, že se na chvilku uvidíme. Poprvé jsem vytáhla ze šatníku overal, který jsem si v létě koupila hlavně do Hudebního divadla Karlín. Na koncerty je méně praktický, protože tam se pije a vyslíkejte se furt na záchodě. Po hodně dlouhé době jsem se trochu namalovala,…

  • Výkřiky do tmy

    Valentýn 2021

    Jsem bez práce. Stejně jako mnozí. Frustruje mne celá situace, protože mi v šuplíku leží červený diplom a v srdci potřebná seberealizace. Tohle vše na mne má psychicky i fyzicky velmi nedobrý vliv. Nejsem zdaleka jediná. A vnitřně trpím s každým, kdo v sobě cítí potenciál, který ale kvůli vládním restrikcím nemůže realizovat. Je to obrovská beznaděj, marast, šeď.  8. září jsem si převzala klíče od garsonky v Praze. Plná ideálů, snů a síly. Bylo chvíli rozvolněno (před volbami). Hned jsem si šla dát zmrzlinu do Cafe-Cafe! A pak jsem jela do Teplic na koncertní verzi Jesuse, v původním obsazení. Byla jsem šťastná!  To jsem ještě netušila, že to je můj poslední kulturní zážitek…

  • Výkřiky do tmy

    Letos je fakt hodně angín!

    Ach jo. Mám už všeho po krk. Doslova. O víkendu jsem začínala cejtit virózu. Pohoda. Na to mám svoje kombo – Panadol, hodně Céčka a šalvějový Müllerovy pastilky. Ty mi přivezl Rohlík. Jenže je úterý. A mě furt bolí trochu svaly, jsem šíleně unavená, je mi zima, ale hlavně nemůžu polykat. Tohle znám. Před třemi roky mi bylo stejně, vlastně nic, jen ten krk. Vím, že mám angínu. Je angína urgentní, když jsme v nouzovým stavu? Majitel mé garsonky říkal, že kdybych kdykoli potřebovala, praktika máme v domě. Za telefonát o pět pater níž nic nedám, že jo. „To je někdo tady z baráku, říkala, že ji bolí v krku,“ tlumočila mne sestřička. „Tak…