• Výkřiky do tmy

    Nic nebude jako dřív

    Únor… Měsíc, který ve mně vždy vyvolává bouři emocí. Všude je sníh. Nepamatuji si, kdy jsem viděla tolik sněhu. A i lidé z Prahy mi psali, že to není obvyklá zima v Praze. Není.Nedávno se mne moje kamarádka ptala, proč na Staromák přišlo tak málo lidí? Cítím to všude kolem sebe.  Jarní naděje, sounáležitost a obrovská vnitřní sila jsou dávno pryč. Kde jsou ty časy, kdy jsme se smáli tomu, že Ken (Adam Vojtěch) ze SuperStar řídí najednou naše životy. Let it be. Jako jediný měl v sobě zřejmě i lidskost, a tak rezignoval. Odcházel za potlesku a standing ovation. Jaká je situace nyní, všichni víme. Zmar, beznaděj… Dopady, o kterých jsem…

  • Výkřiky do tmy

    Jsem přece slušně vychovaná

    Někoho jsem poznala. Cesty osudu jsou pro mne někdy dost nepochopitelný.  Původně jsem si potřebovala domluvit schůzku s jednou ženou, abychom si jednou pro vždy ujasnily, že mi ublížila. Aby věděla, že znám pravdu. A nejen já. Ví, že na této schůzce trvám. A odmítám to řešit přes messenger. Mým přátelům nikdo ubližovat nebude. Jak moc ublížila mně, tak to ani nekomentuji. A navíc tím i zkazila přátelský večer. Tak takhle už nikdy! Došla řeč na trávu.  Moje bolesti oka jsou už nesnesitelný. Vzala jsem si kontakt na nějakého kluka a víc neřešila. Naposledy jsem hulila 23. 6. 2020, červenej diplom, euforie, my, jídlo, pití a ten pocit výhry! Myslím, že…

  • Napsala jsem...

    Absolventská práce

    Prohlašuji, že jsem absolventskou práci s názvem Paliativní péče se zaměřením na dětskou paliativní péči vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a ostatní zdroje jsem uvedla v seznamu použitých zdrojů.Souhlasím s možností využití této práce pro studijní účely OA, SOŠK a VOŠ Brno, příspěvková organizace s odkazem na zdroj informace v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

  • Výkřiky do tmy

    Nouzový stav

    Nouzový stav. Co to je? Co od toho mám čekat? Jsem v posledním ročníku a potřebuji mít možnost chodit na přednášky. Nikdy bych neřekla, že mi škola bude chybět. Nejen to místo, ale i kolektiv se kterým jsem sdílela face to face všechny emoce. Třeťáky poznáte, ale na chodbě nepotkáte. Co je to Korona virus? Vůbec tomu nerozumím, nevím co se děje a co od toho všeho čekat. Studium mne ale natolik zaměstnává, mamka je ve vážném stavu v nemocnici a na vlastní strach nemám čas. Vláda chce zakázat návštěvy v nemocnicích. Mezi studiem, péčí o Charlieho, nutností dokončit praxi v Bílém kruhu bezpečí jsem na poslední chvíli stihla donést…

  • Napsala jsem...

    Moje citáty z dětství…

    Moje myšlenky, které jsem přepsala ze školního sešitu. Nevím… Kam zmizela dětská naivita?Bylo tohle v pořádku? Těžko říct. Každopádně jsem to já. Později sedící v hospodě, kde jsem psala na kus papíru vlastní úvahy. Možná ovlivněná muzikou, literaturou… Ale rozhodně pod vlivem mojí duše… „Jen ten, kdo zná rozdíl mezi přežíváním a žitím, si dokáže doopravdy vážit hodnoty normálního dne.“ „Láska a nenávist mají jedno společné – přecitlivělost ke konkrétní osobě.“ „Lékař Vás často pošle za psychologem, aby vyléčil Vaši duši, často je ovšem mnohem důležitější být otevřeni cestě duchovní. Spojí-li se cesta duševní a duchovní, myslím, že může snad nasta vnitřnít klid…“ „Nejcennější pracovní dny jsou ty, které nenajdete…