Výkřiky do tmy

Růžový čtvrtek

Foto (c) Martina Forman | 2021

Dnešní den byl výjimečný. Do Česka se na chvíli zaletěla podívat Martina Formanová. A pár hodin věnovala i svým čtenářům.

Autogramiády jsou vždy milým setkáním, když se netěšíte jen na produkt, ale především na konkrétního člověka. Nebudu zde recenzovat Nalakuj to narůžovo. Protože na knihu si musí udělat každý čtenář názor sám. Stejně jako u muziky, filmu, jakékoli formy umělecké činnosti, výsledek si najde své příznivce, ale i zaryté odpůrce, kteří mnohdy nevědí, co kritizují, ale hejtují z principu. Dyť „ta od Formana”, že jo! Hovno!

Ta. Má jméno! Martinka je neuvěřitelně skromná, pokorná a typicky česky – umí se (nevědomky) podceňovat. Bylo mi ctí strávit čas ve společnosti tak talentované ženy, plné vnitřní síly, pravdy, smutku, humoru i nadhledu! Miluji ironii, sarkasmus a nic z toho není Martině cizí, a mně velmi blízké.
Když tato žena vejde do místnosti, máte pocit, že i v největším slejváku vysvitlo slunce a prostor je plnej barev. Třeba růžové nebylo málo. Seděla před námi bytost, která neskrývala emoce, za kteří se mnozí stydí, protože to přece kazí „keep smile” feed na instáči. No jo! Jenže život není smršť instantní dokonalosti. A Martina to, samozřejmě, ví. Za roky ve společnosti talentovaných lidí se mi již příliš nestává, že bych jen seděla, smála se, ale i polykala slzy. A mlčela. Hlavně nenápadně, protože fotografové. Haha! Přišla jsem první a odcházela mezi posledními, protože jsem si některé emoce potřebovala vstřebat. A tak jsem seděla v Luxoru a nechala vše plynout.


Ale Martina má v sobě to, čeho si vážím na lidech, kteří mi vždy připomenou, že máme bejt na koho pyšní. A já jsem vděčná, že člověk, kterým Martina je, žena, která se přátelí s hvězdami Hollywoodu je z Česka, ráda se sem vrací a pozor! Líbí se jí stále i v Brně. Ach, jistěže mě to, jakožto rodilou brňačku potěšilo. Taková maličkost, řekl by si jeden. Ale ty nejkrásnější okamžiky jsou složeny z maličkostí a emocí! A Martina je toho všeho jasným důkazem.

Vždy si uvědomím, že laskavost, vstřícnost i úsměv může autenticky rozdávat jen ten člověk, který si na nic nehraje, je svůj a přestože by mohl okázale vystupovat, protože „on je ten někdo”, je absolutně bezelstný a přející. Přesně taková je Martina Formanová.

A já se moc těším, až se příště sejdem u kafe, vína a budem se bavit o vzletech i pádech. Smát se nevhodným vtipům a samy sobě. Tohle jsou minuty v životě, které ve mně zanechávají nesmazatelnou stopu. Za to vše a mnohem víc, Martinko, děkuji.

Moc bych přála každému, aby měl možnost bejt čas od času obklopen lidmi, kteří vám připadají vzdálení, protože mnohdy se z těchto milých setkání stávají velmi obohacující přátelství. A to je nejvíc!

Nalakuj to narůžovo přeji mnoho spokojených čtenářů, Marti příjemný čas s přáteli a rodinou a nám všem, aby se nám tahle éterická a vnímavá blondýnka zase co nejdřív alespoň na chvíli vrátila z USA do Česka. Protože domov není jen místo, ale především lidé.

A tam nahoru zdravím Miloše Formana, génia a mága, já stejně věřím, že vše vidí a je pyšnej! Protože Martina Forman není „ta vod Formana”. Martina je báječná máma, žena a umělkyně! A já se těším, až se zase obejmem!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.