Výkřiky do tmy

Nouzový stav

Nouzový stav. Co to je? Co od toho mám čekat? Jsem v posledním ročníku a potřebuji mít možnost chodit na přednášky. Nikdy bych neřekla, že mi škola bude chybět. Nejen to místo, ale i kolektiv se kterým jsem sdílela face to face všechny emoce.

Třeťáky poznáte, ale na chodbě nepotkáte. Co je to Korona virus? Vůbec tomu nerozumím, nevím co se děje a co od toho všeho čekat. Studium mne ale natolik zaměstnává, mamka je ve vážném stavu v nemocnici a na vlastní strach nemám čas.

Vláda chce zakázat návštěvy v nemocnicích. Mezi studiem, péčí o Charlieho, nutností dokončit praxi v Bílém kruhu bezpečí jsem na poslední chvíli stihla donést do nemocnice vše, co by mamka mohla v nemocnici potřebovat.

A pak začal chaos. Všichni začínáme po večerech vyrábět roušky. Ti šikovnější je šijí nejen pro sebe, ale i sousedy, přátele a cizí lidi. Dezinfekce se stává nezbytnou součástí většiny kabelek. Běžně tam, my, ženy nosíme rtěnku a zrcátko. Obojí jsem odložila do koupelny.

Země se zahaluje do šedivých barev a strachu. Ale projevuje se i nevídaná lidská sounáležitost.
Praxi jsem stihla dokončit na poslední chvíli. Mnoho z mých spolužáků si však ještě nenašlo pracoviště, natož aby měli tento předmět splněný. Nikdo nevíme co bude. Jak má ryba plavat v zakalené vodě, když je zvyklá na průzračný oceán, kde je vše tak jasné, předvídatelné a známé?

Mnoho mých přátel, kteří jsou z umělecké branže, ruší první koncerty, turné a představení. Propadají oprávněné panice a já netuším jak jim pomoci. Nenávidím beznaděj!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.